Požadavky

Poslušnost a dovednost

Splnění cviků poslušnosti a dovednosti je kritériem pro postup psovoda a psa na speciální cvik.
Ve zkoušce VZ (vstupní zkouška) tvoří pevnou součást zkoušky. U zkoušek stupně "A" jsou cviky poslušnosti a dovednosti součástí zkoušky v případě, že přezkušovaný pes nemá tento oddíl splněný. Splnit ho lze v rámci samostatné zkoušky ZPD, nebo při skládání jiné zkoušky stupně "A". V praxi to tak znamená, že v systému přezkoušení je splnění poslušnosti a dovednosti u zkoušek "A" vyžadováno u konkrétního psa pouze jednou. U zkoušek stupňů "B" a stopařských zkoušek není poslušnost a dovednost vyžadována.
Při hodnocení této části zkoušky se primárně hledí na provedení/neprovedení cviku.

Obecné nároky kladené na psovoda

Po psovodech je vždy vyžadován dobrý zdravotní stav a fyzická i psychická kondice. Předpokládá se psovodova samostatnost, schopnost rychlého rozhodování, fair-play a čestné chování. Psovod nastupuje na zkoušku s výzbrojí a výstrojí odpovídající praktickému nasazení v souladu s BOZP a pravidly jejich používání. Psovod je schopen poskytnout první pomoc sobě, svému psu i ostatním lidem. Psovod má dobrý vztah ke svému psu.
U psovoda SH ČMS nastupujícího na zkoušku "A" a vyšší se předpokládá základní znalost postupů psovoda při zásahu složek IZS, základy radiokomunikace a orientace.

Nároky kladené na tým v rámci plošného vyhledání osob

V případě práce psovoda a psa na ploše je hlavním úkolem prohledání zadané oblasti a samostatné, spolehlivé a nezraňující označení osob, nebo místa výskytu jejich pachu psem. Konkrétně pak: značení osob v jakékoliv poloze a to jak zakryté, tak osoby viditelné v běžném oblečení;
značení osob ukrytých a to jak v úrovni, tak pod úrovní terénu (jeskyně, prohlubně);
značení osob ve výšce – max. 3 metry;
značení osoby bez přítomnosti psovoda (větší vzdálenost, pro psovoda nepřístupná místa);
značení osoby, které v průběhu značení změní polohu, popřípadě se v průběhu značení rozejde;
značení osob chodících (od roku 2024);
značení osoby, která na psa mluví, snaží se ho dotknout nebo dotýká popřípadě se psa bojí je přezkušováno u zkoušky stupně B. Z praxe však jasně vyplívá, že je to záležitost velmi častá a měla by tak být zařazena do běžného výcviku psa.
Plochou se rozumí přírodní – zalesněný nebo nezalesněný terén, ve kterém se mohou vyskytovat přístřešky nebo budovy. Místo ukrytí může být kdekoliv, přičemž vzdálenost jednotlivých osob není předem stanovena. Osobami se myslí lidé, kteří jsou pro účely pořádání zkoušky pohřešovány.
Voblasti orientace je vyžadována základní práce s mapou i elektronickými přístroji a schopnost popsání místa nálezu. Pro ověření znalosti práce s mapou může být omezeno používání navigačních přístrojů v průběhu přesunů a části prohledávání podél cesty.
Po psovodech je dále vyžadována schopnost sestavení vlastní strategie vyhledávání a v případě nálezů nebo změny podmínek pro šíření pachu schopnost tuto strategii účelně měnit.
Z důvodu spojení s rozhodčím nebo vedoucím zkoušek se předpokládá znalost obsluhy radiostanice a radiokomunikace.
Záchranný pes by měl být schopen pracovat po delší dobu, mít spolehlivé značení, neprojevovat agresivní chování vůči jiným lidem a zvířatům. Stejně tak by měl být odolný vůči rušivým zvukům a zvěři.

Nároky kladené na tým v rámci sutinového vyhledání

V případě práce psovoda a psa na sutině je hlavním úkolem prohledání zadané oblasti a vyloučení nebo naopak přesné lokalizování přítomnosti živých osob. Sutinou se pak rozumí zbořené nebo polozbořené objekty, zavalené výkopy nebo sesuvy zeminy nebo stavebního materiálu.
Záchranný pes by měl být schopen pracovat samostatně na velkém i malém prostoru, být i na delší vzdálenost ovladatelný a odolný vůči negativům, jako třeba potrava, oblečení nebo zvuky. V případě nouzového stažení psa z místa prohledávání bezproblémové opětovné nasazení.
Osoby mohou být ukryté na libovolném místě. Vzdálenost mezi nimi není určena a může se tak jednat o skupinu osob. Pes musí být schopen pracovat v terénu, kde se nalezené osoby nevyprošťují. Jejich opětovné značení není chybou.

Nároky kladené na tým záchranného stopování

V případě práce psovoda a psa stopaře je hlavním úkolem rozlišení a určení správného pachu (stopy) a její následné vypracování.
Rozlišení pachů se provádí v zadaném území, kde se vyskytují stopy více osob. Na základě pachového vzorku, který je psovodovi předán před začátkem práce (zip sáček), nebo jiným způsobem dle charakteru simulované události. Sledováním stopy se rozumí sledování trasy náhodně bloudícího člověka, kde není znám počet a charakter změny směrů ani střídání jednotlivých terénů. Stopa může být jakkoliv náhodně překřížena jak lidmi, tak zvěří, stejně jako při praktickém nasazení.
Označení hledané osoby je ponecháno na výcvikových zvyklostech psovoda.